JAK KOČKY PŘICHÁZEJÍ O ILUZE
„Neviděli jste naši kočku ?“ zeptal se mě pan XY. „Někde ta mrcha musí bejt … už je to tu zas samá myš“, dodal. Inu, jiný kraj, jiný mrav – a co si budeme povídat, na vsi to tak prostě chodí. Kočka je nástroj na chytání myší, takový čistící prostředek domů a zahrad. Ne že bychom z tohoto přístupu byli nadšeni, ale pokud se kočce zároveň dostane základní péče, nějaká ta další strava kromě myších steaků, sem tam majitel myšilova pochopí, že je potřeba odčervit a naočkovat, a když se úplně zadaří, prozře a kočku vykastruje, je vlastně vyhráno.
„A jak vlastně vypadala?“ ptám se na revanš.
„Normální míca, vobyčejná, černobílá, taková hubená ..“ nechtěně prozrazuje „majitel“ a aby tomu nasadil korunu, dodá: „je pryč tak tejden,potvora“, mávne rukou a odchází směr hospoda.
Nevidět svoje kočky týden je pro většinu kočkomilů nemyslitelné.
Ne tak ve venkovských luzích a hájích – týden sem, týden tam, svoje kočky nehlídám, notuje si možná nejeden venkovan.
Za pár dní se na návsi objevilo cosi chlupatého, zrousaného, vychrtlého – a černobílého. Ano, vypadalo to jako kočka, tedy hodně zdevastovaná kočka.
„Pane XY, je to ona?“ vznáším dotaz patřičným směrem.
Pan XY se podívá na to zubožené tělíčko … a zatváří se silně znechuceně při pohledu na natržené zkrvavené ucho, vystouplé kosti a pěnu u tlamky toho nebohého stvoření.
„Těžko …. „ odsekne. „Kdepak, v životě jsem TO neviděl“, honem dodá, jelikož mu nejspíš došlo, že bychom mu ji mohli chtít v tomto stavu vrátit ( bez obav, pane XY – Vám bychom nemocnou kočku v žádném případě nevraceli – na to, abyste ji pohodil do stodoly a počkal, až dodýchá, nemáme žaludek ).
Inu :
Dokud kočka myši chytá, hospodář ji v domě vítá.
Pokud nemá sílu k tomu, okamžitě musí z domu.
( Věk kočky : dospělá, odhadem 6-8 let
Váha : 1,20 kg ( ano, slovy : kilodvacet )
Zdravotní stav : kritický )
A pak buďte optimisté a naplánujte si, že tento měsíc provedete konkrétní veterinární úkony, na které se teoreticky dostává financí.
Stačí jeden pan XY (a jemu podobní ). Kočka v kritickém stavu, dehydrovaná, bojující o život, které nedokážete odmítnout pomoc – a vše je jinak. Volba, co teď a co potom, a zda vůbec, není rozhodně snadná.
Pokud se podobné případy podaří ustát, zvíře má často trvalé následky, což obnáší přinejmenším dietu a pravidelné veterinární kontroly.Přesto je to tak trochu zázrak.
Pro některé jsme blázni – pro podobné kočičí pacienty poslední šance.
Děkujeme vám, kteří jste pochopili. Děkujeme těm, kteří si u nás nějakou tu maličkost již objednali a přesvědčili nás, že naše snaha má smysl.
Děkujeme těm, kteří si u nás nějakou tu věcičku vyberou a třeba se o nás zmíní i jinde, pomůže i umístění odkazu na vaše weby …
Dík za to, že jste.
