BUBLÍK aneb dělová koule v krabici
Náš nový pacient, kocour Bublík tímto zdraví všechny přítomné.
Ačkoliv, kocour … původně to bylo podivné odložené stvoření, které se poněkud opozdilo ve vývinu.
Na podzim se nám před vraty objevilo cosi chlupatého v krabici od bot. To cosi vypadalo jako ušaté kotě, ovšem poněkud nafouklé a apatické. Vrtělo se ve vlastních výkalech a mžouralo ulepenýma očima. A nikde nikdo okolo, jak jinak. Kdo uteče, vyhraje. Ovšem v tomto případě vyhrál jednoznačně náš Bublík, který byl okamžitě ubytován. Po důkladném odčervení, odblešení a „vstupní prohlídce“ jsme ho naučili baštit, zlobit se časem naučil sám.
ALE – na bříšku se mu objevila podezřelá boule, která se neustále zvětšuje.
Údajně kýla.
Je to malér, není to malér ? Operovat, neoperovat ? Řezat, neřezat ?
Co veterinář, to názor. Jeden nás téměř k smrti vyděsil konstatováním, že hrozí neprůchodnost střev a nedokrvení, poté krutá smrt v bolestech. Jiný zhodnotil situaci jako normální, doporučil bouli sledovat a „kdyby něco“, pak teprve operovat.
Další zastával názor někde mezi – je to kocour, ačkoliv po „chlapské“ stránce příliš nevyzrálý ( prý důsledek předchozího vývinu ), tedy nehrozí takové nebezpečí jako u koček při březosti a pokud má Bublík dostatečnou vitalitu a nejeví známky bolestivosti, zatím neřezat. Jenže, kde je hranice mezi tím zatím a dobou, kdy může být pozdě ?
Zvažujeme pro a proti.
Na jednu stranu, problémy se mají řešit preventivně bez zbytečných odkladů.
Na stranu druhou, nestrčíme ho pod skalpel, aniž je to nezbytně nutné ?
Po některých zkušenostech se tak trochu bojíme i narkózy, tenhle pacient zatím rozhodně neoplývá fyzickou zdatností a svalnatou postavou.
A tedˇbabo raď ! ( Prosím zde přítomné dámy, aby si tu babu nebraly osobně ;-)
Pokud jde o Bublíka dnešních dnů, je to prostě takový mamlas.
První týdny to bylo neskutečně plaché kotě, které odmítalo s kýmkoliv komunikovat. Dnes už má svá oblíbená místa k odpočinku, v jídle je striktně vybíravý, odvážím se říci přímo mlsný. S běžnou konzervou neuspějeme, granule mu nevoní, zato kuřátko a losůsek, to může. Že bychom si to zavinili sami tím věčným rozmazlováním nebohých nalezenců ?
Každopádně, ať se rozhodneme jakkoliv, chceme aby se mu dostávalo maximální péče po všech stránkách, aby mohl zapomenout na to, že je to dělová koule z krabice od bot a stal se z něj kočičí princ.
Těm, kteří nás už znají, kteří už našim pacientům pomohli, těm moc děkujeme. Pro ty, kteří by se chtěli o nás dozvědět více, případně zpříjemnit život třeba právě Bublajzovi, nechť si vyberou jakýkoliv výrobek z našeho shopu.
Děkujeme Vám.
